palác Rytířská

Projekt rekonstrukce paláce Rytířská 29 získal v kategorii „rekonstrukce“ ocenění Grand Prix Architektů 2009 (Národní cena za architekturu).

I. a II. etapa - rok 2005 a 2006

Exteriér

Hlavním tématem těchto fází byla celková renovace fasád a nasvětlení paláce. Obnova kamenného pláště budovy z hořického pískovce, restaurátorské práce na bohaté sochařské výzdobě, repase historických oken a zámečnických prvků, pro které byly navrženy technologické postupy v souladu s požadavky památkové péče, si vyžádala vysoce profesionální přístup. Krása a důstojnost neorenesančního paláce byla zvýrazněna jemným nasvícením fasád lineárním xenonovým světlem, které je tak subtilní, že je na fasádě stěží postřehnutelné.

III. etapa - rok 2007 a 2008

Provoz

Nově navržené funkční uspořádání je přehledné a maximálně zhodnocuje všechny prostory budovy. Úsek plateb v hotovosti je situován v přízemí a navazuje bezprostředně na počítárnu peněz. Dále jsou v přízemí situovány poradenské služby „retailového“ bankovnictví (pro běžnou klientelu). Samoobslužná zóna bankomatu byla přesunuta na nároží Rytířské a Melantrichovy ulice a je viditelná z Václavského náměstí. Galerie v suterénu má nový vstup přímo z ulice, je nezávislá na otevíracích hodinách pobočky. S novým zázemím poskytuje důstojné místo pro výstavy a společenské akce. V 1. patře vznikl systém tzv. „otevřeného velkoplošného prostranství“ poradenských pracovišť (privátní a firemní poradci, Expat centre Esrte Premier). Budova získala větší škálu využití zejména multifunkčním použitím „mramorového sálu“ v 1. patře jako konferenčního prostoru s přilehlou kavárnou, která slouží jako zázemí pro catering. V 2. podlaží je dle nového standardu upraven prostor Erste Private Banking pro afluentní klientelu banky. Dále se v něm nachází kanceláře a zázemí pobočky. Ve 3. podlaží jsou situovány kanceláře Komerčního a Developerského centra a kanceláře IT oddělení. Ve všech patrech je doplněno dostatečné sociální zázemí. V suterénu je umístěno trezorové hospodářství, bezpečnostní schránky, technické místnosti, prostory údržby, sklady a galerie.

Design interiéru

Navržený design interiéru maximálně respektuje tektoniku budovy a vychází z ní, inspiruje se proporcemi, řádem budovy, její geometrií, kvalitou uměleckých řemesel a použitých materiálů. Nové prvky jsou navrženy novodobě, jsou tvarově střízlivé, jsou přiznány jako „vložené“ do historické budovy. Vedou dialog s historií, nekonkurují bohaté zdobnosti neorenesance, naopak nechávají ji vyznít v plné síle právě díky své jednoduchosti. Jednoduchost ale neznamená banálnost. Koncept reaguje na původní gradaci povrchů – nepříliš zdobené přízemí kontrastuje s bohatostí a noblesou 1. patra. Vyváženosti je dosaženo tak, že nové podlahy a nábytek jsou pro přízemí navrženy zdobnější, veselejší a dekorativnější, aby vynikl kontrast k monochromatickým stěnám a klenbám. Naproti tomu jsou dekorativní strop a dvorana v 1. patře vyvažovány střízlivými, spíše decentními monochromatickými podlahami a nábytkem. Nově použité materiály jsou zejména terazzo, dřevo, sklo, kov, 2tec2. Barevnost nových prvků v tónech béžové, hnědé, cihlově červené a modro-šedé vychází z barevnosti původní neorenesanční výzdoby.

Restaurátorské práce

Neorenesanční palác obsahuje bohatou uměleckou výzdobu. Předmětem restaurátorských prací bylo zlacení, štuková výzdoba, malby celých stěn i lokální opravy (např. lunety ve vstupním vestibulu, cvikly ve dvoraně atd.), původní kamenné mozaiky, keramické dlažby, kamenné prvky z přírodního i umělého kamene, sochařská výzdoba, původní zámečnické prvky, vybraná původní svítidla, skleněné prvky (3 světlíky), vnitřní okna, dveře a parapety. Rozsah prací vycházel z restaurátorského průzkumu a v průběhu stavby byl doplněn o nové nálezy: kamennou mozaiku v prostoru samoobslužné zóny bankomatu, malbu lunety – portréty věrozvěstů Cyrila a Metoděje v přízemí od neznámého autora, dekorativní figurální malby v Expat centru a kavárně v 1. patře od V. Maška, odkrytí původních lunet u recepční haly s žánrovými figurálními výjevy od V. Maška a přemístění novějších lunet od M. Aleše do prostor pokladen v přízemí.

Technologie

Nově navržené technické zařízení budovy je inteligentní a ekologické. Hlavní filosofie návrhů systému techniky prostředí ( vzduchotechnika, klimatizace, topení a chlazení) vychází z myšlenky „zelené budovy“ v podmínkách památkově chráněného objektu. Vybrané systémy působí nadčasově a garantují funkčnost v časovém horizontu 15 let, maximálně umožňují hospodaření energií, zvláště pak využívají odpadního tepla, které vzniká v budově při jejím provozu. Komponenty jsou navrženy převážně z materiálů s možností ekologické likvidace. Viditelné koncové prvky technologií jsou vkomponovány do budovy tak, aby nerušily původní historický interiér paláce. Systémy a technologie jsou elektronicky řízeny a regulovány – tzv.“inteligentní budova“ (vzduchotechnika, chlazení, topení, měření a regulace, světelné a zásuvkové obvody, audiovizuální technika, datové rozvody, vyvolávací systém, bankovní a požární bezpečnost budovy). Provoz je optimalizován tak, aby byla docílena maximální možná úspora energií. Osvětlení budovy je rovnoměrné s možností regulace intenzity a tvorby různých světelných scén zejména ve dvoraně a v „mramorovém“ sále vzhledem k plánovaným společenským akcím. Ovládání osvětlení a audiovizuální techniky je umožněno tzv. „touch panely“, které poskytují uživateli značný komfort a variabilitu nastavení. Veškeré domovní rozvody vody a kanalizace byly vyměněny, při průchodu reprezentačními a kancelářskými prostory je použito potrubí se zvýšeným akustickým útlumem.