rekonstrukce rondokubistické vily

Jak zachovat původní duch rondokubistické vily a vyhovět přitom současným nárokům na bydlení? Jak vyřešit absenci garáže na nevelké parcele? Jak k vile zakomponovat moderní přístavbu, aniž by narušila ráz jedinečné stavby? K vytyčenému cíli nás vedlo několik souběžných kroků.

Nejdříve bylo potřeba vilu důsledně očistit od necitlivých zásahů, při kterých byly originální prvky nahrazeny nebo poškozeny. Ty byly do historické vily navráceny a doplněny moderními novotvary, které respektují a interpretují tvarosloví rondokubismu. Hlavní roli ve vzájemném dialogu hrají základní geometrické tvary – trojúhelník, půlkruh, kruh, kužel, jehlan, válec a koule.

Současně bylo přehodnoceno funkční využití všech podlaží tak, aby byl provoz logický a dobře sloužil vícegenerační rodině. Srdcem domu se stal otevřený prostor v přízemí, který pojímá obývací část, jídelnu a kuchyň. Společně s halou, zádveřím a toaletou tvoří společenskou část domu, kde se rodina setkává. Z obývacího pokoje je vstup na nový velkorysý balkon orientovaný do jižní zahrady. Na společenskou část navazuje směrem nahoru privátní podlaží majitelů domu s ložnicí a zázemím. Obytné podkroví slouží nejmladším členům rodiny. Polozapuštěný suterén pojímá na jižní straně s východem do zahrady pokoj pro prarodiče a domácí kancelář.

Na stávající hmotu vily ze severozápadu plynule navazuje jednopodlažní železobetonová přístavba v podobě zeleného kopce narůstajícího směrem z východu na západ k uličnímu nároží a klesající ze severu směrem do zelené zahrady. Nenápadná přístavba, která maximálně těží z topografie místa, v sobě ukrývá garáž a saunu se zázemím. Svojí hmotou původnímu domu nekonkuruje, ba naopak. Společně s jižním balkonem a proskleným zádveřím z východu jí doplňují do harmonického celku v dialogu starého s novým.